Demineralizace

Demineralizace (odborně řečeno) je proces uvolňování iontů minerálů (zejména vápníku a fosfátů) z tvrdých zubních tkání jako je zubní sklovina, zubovina neboli dentin a zubní cement.

K jakým dějům v průběhu demineralizace dochází?

Ze struktury tvrdých zubních tkání jsou vytrhávány součásti krystalků minerálu hydroxyapatitu v důsledku působení kyselin. Kyseliny jsou v ústech produkovány bakteriemi, které nalezneme v zubním povlaku. Tyto bakterie jsou schopné štěpit a metabolizovat přijaté cukry ze stravy, ze kterých získávají energii a přeměňují je na výše zmíněné kyseliny.

Dalo by se tedy říct, že po každém jídle v dutině ústní nastává jakási nerovnováha vzniklým kyselým prostředím a tím dochází k dočasné demineralizaci zubních tkání

Jaká je role sliny v procesu demineralizace a remineralizace?

Po ukončení příjmu stravy dochází vlivem sliny k postupné neutralizaci kyselého prostředí v ústech a zároveň jsou do povrchu zubu navráceny „ztracené“ minerály. Tento proces se nazývá remineralizace. Balance mezi oběma procesy je kritickým bodem pro vznik případné demineralizace a s tím spojených problémů.

Co se stane, pokud demineralizační proces dlouhodobě převažuje?

Převažuje-li z dlouhodobého hlediska stav demineralizace, dojde k částečnému odvápnění zubní skloviny, která je tak náchylnější k rozvoji zubního kazu.

Jakým způsobem se demineralizace projeví?

V tzv. počátečních demineralizačních lézích, malých bělavých skvrnkách na povrchu zubu, které stále ještě zůstávají v povrchu zubní skloviny a dají se správnou péčí zvrátit tak, aby nedošlo k dalšímu rozvoji do hlubších vrstev zubu, kde by již ošetření zubním lékařem bylo nevyhnutelné.

Co stojí za vznikem demineralizačních lézí?

Primárně nedostatečná dentální hygiena ve smyslu nápravy po dietních návycích. Zvýšený příjem cukru, delší expozice sladkých nápojů, příliš brzké čištění po konzumaci stravy a nápojů – to vše ovlivňuje relativně křehkou rovnováhu mezi oběma procesy.

Další skupinou, která má jisté predispozice ke vzniku demineralizačních lézí, jsou pacienti po ortodontické terapii – po sejmutí ortodontických aparátů, v oblasti zámečků, kde nemusela být prováděna důkladná dentální hygiena.

Jaká je léčba demineralizace?

V prvních stádiích je prvním krokem léčby provádění správné dentální hygieny. V dalším kroku je vhodné zařadit podpůrné prostředky léčby v podobě remineralizačních past, gelů, pěn aj.

S jejich výběrem vám v naší DENTO ordinaci velice rádi pomůžeme.

Pokud léze přesáhne hranici a již nejde proces zvrátit, nastupuje profesionální ošetření zubním lékařem, které nejčastěji končí výplní, jelikož kontinuální demineralizace je prvním předpokladem pro vznik zubního kazu.

Znamená bílá skvrnka na zubu vždy demineralizační lézi?

Ne, je třeba rozlišit demineralizaci zubů od jiných stavů, které se také mohou projevovat jako bílé skvrny nebo i patrné defekty ve sklovině.

Jedním z příkladů je stav zvaný fluoróza - nadměrný příjem fluoridů před prořezáním zubů v období mineralizace skloviny. Tento stav je nevratný. Postižení se vyskytuje zejména u stálých zubů.

Dalším možným zástupcem je MIH (molárně incizální hypomineralizace skloviny. Jedná se o vývojovou poruchu zubů, při které je sklovina oslabená a zuby mohou být citlivé a náchylnější ke vzniku zubního kazu. U dětí s dočasným chrupem se může vyskytnout HSPM (hypomineralizační léze na druhých dočasných stoličkách. Tyto děti mají potom signifikantně vyšší riziko vzniku MIH ve stálém chrupu. Příčina vzniku je nejasná.

Podobně jako demineralizace může také vypadat dehydratace zubů. Dehydratace vzniká tehdy, pokud není zub dostatečně omýván slinami. Nejčastěji tento stav vzniká na předních zubech, pokud je dítě nemocné a dýchá ústy. Dobrou zprávou je, že tento stav je plně vratný.